Home  »  Články  »  Island - ledovcové jeskyně

Island - ledovcové jeskyně

Na Island jsme v zimě vyráželi vždy především kvůli polární záři. Už když jsem však plánoval první zimní fotografickou expedici, dobře jsem věděl o až neskutečných fotografiích z ledovcových jeskyní, které mě doslova nedaly spát. Semínko bylo zaseto a postupem času jsem měl v hlavě neutuchající touhu se do těchto jeskyní podívat.

Autoportrét, ledovcová jeskyně, Island (panorama 42 fotografií)

Ledové chrámy jako z jiného světa
Při pohledu na fotografie pořízené v ledovcových jeskyních na Islandu si nejeden nezasvěcený divák musí klást otázku, zda je tohle vůbec možné? A ono je, příroda je opravdu mocná čarodějka.

Probořená klenba jedné s jeskyní. To malé tam dole je človíček :-)

Vznik ledovcových jeskyní
Tyto jeskyně formuje s neuvěřitelnou rozmanitostí především tekoucí voda. Sníh a led, který odtává v letním období na povrchu ledovců, stéká do dutin a prasklin a pak vytéká z útrob těchto prastarých obrů u jejich paty, kde vytváří vstupy do jeskyní. Někdy jsou tyto vstupy úzké a krkolomné, takže lezete po všech čtyřech kamsi do útrob tisíce let starého ledovce (doporučuji především klaustrofobikům), jindy je vstup i deset metrů vysoký a můžete si tam pohodlně nakráčet třeba v teniskách.

Dílo dokonává také vzduch proudící těmito tunely, který napomáhá v létě odtávání a v zimě sublimaci a dotváří tak až neskutečně působící struktury ve stěnách těchto ledových obrů.

Přístupné jsou jeskyně pouze v zimním období, na Islandu tedy cca od listopadu do března a to ještě v závislosti na aktuálním počasí. V létě jsou částečně, nebo zcela zaplavené vodou a nebezpečí jejich zřícení je extrémní. Proto mohou být každou zimu na jiném místě a s určitostí jsou každý rok jiné svým tvarem i velikostí. Mohou být úzké jen několik metrů, ale setkáte se i s ledovými klenbami desítky metrů vysokými. I jejich hloubka je různá, od několika málo metrů až po třeba stometrové dutiny, nebo i delší. Tam bývá ale již velký problém se světlem, je ho tam velice málo a pro fotografování jsou tak již nepoužitelné.

Další z autoportrétů, ledovcová jeskyně, Island (panorama 54 fotografií).

Jak se do jeskyní dostat?
Na samotném Islandu pak máte dvě možnosti. Zaplatit si výlet do jeskyní s místním průvodcem. Výhodou je jistota, že se do některé z ledovcových jeskyní opravdu podíváte. Obrovskou nevýhodou je velmi krátký pobyt uvnitř samotné jeskyně (obvykle 45-60 minut) a množství lidí, kteří jsou tam s Vámi přítomni. Skupina totiž čítá okolo patnácti turistů, výjimkou není ani to, že se v jedné jeskyni potkají takové skupiny hned dvě najednou. Asi si umíte představit, kolik toho nafotíte… než se člověk rozkouká, už vás ženou ven, protože se u vchodu netrpělivě tísní další skupina. V horším případě pořídíte jen pár reportážovek z ruky, v lepším máte jeskyni plnou pohybujících se postav. Nepříliš ideální stav.

Třeba letos byla situace žalostná. Přístupná byla na celém jižním pobřeží pouze jedna jeskyně, ostatní byly zborcené, zavalené lavinami, nebo jinak nepřístupné, a proto zde byl extrémní mumraj. O tom, že byste jí měli chvíli sami pro sebe, nemohla být bohužel řeč.

Sníh navátý otvorem v klenbě jeskyně, Island.

Druhou možností je vlastní iniciativa a hledání, výkonný automobil 4x4 a trocha rozumu, abyste jej neutopili v prvním zamrzlém brodu a podobných záludnostech, kterých je po cestě k jeskyním dost a dost. Většina místních půjčoven automobilů dnes již má v podmínkách zákaz jezdit kdekoliv mimo vyznačené cesty a hádejte, kudy musíte k jeskyním jet? Takže opatrnost nadevše!

Islandské ledovce jsou územím nikoho, takže do jeskyní můžete klidně i sami a nikdo vám to nemůže zakázat. Samozřejmě na vlastní nebezpečí. Nejste časově omezení, můžete zde blbnout dlouhé hodiny a stále nemáte dost. V drtivé většině případů se obejdete i bez maček, cepínů a podobné výbavy.

Samozřejmě musíte brát v potaz, že ledovec je živý organismus a může se kdykoliv rozhodnout, že jeskyni zavalí, takže je třeba dávat pozor, kam člověk strká nos a objektivně na místě situaci vyhodnotit.

Ledovcová jeskyně, Island (panorama 42 fotografií).

Minulou zimu jsme našli nejdříve jednu s perfektními tunely, které od sebe oddělovaly jednotlivá žebra, jeskyně měla několik vstupů, samostatné sloupy, no prostě byla skvělá!!

Významnou výhodou byl fakt, že již byla oddělená od hlavního ledovce a proto nehrozilo její akutní zavalení pohybem samotného ledovce. Zborcení by mohlo způsobit jen teplé počasí. Nakonec jsme ji navštívili dvakrát a stále bylo co fotit, stále se ukazovaly nové kompozice.

Vchod do ledovcové jeskyně, Island.

Už samotná cesta k ní byla pro všechny zážitkem, hlavně pro dámské osazenstvo, které jelo podobným terénem poprvé :-) Jízda dlouhé kilometry pustou krajinou, podobající se té na měsíci, kličkovaná mezi kameny a sutí po lávových polích, mezi brody a podobně. Pak ještě čtvrthodinový výšlap k čelu ledovce a poté… nadšení … euforie! A dlouhé hodiny fotografování...

Boční vstupy do hlavní jeskyně, Island.

Druhá jeskyně byla úplně jiná. Zavedla nás přímo do útrob ledovce Vatnajokull. Byla mnohem rozlehlejší a nabídla i několik průhledů ven provaleným stropem, které byly velmi fotogenické. Celou jeskyni tvořil jediný tubus. Tu z poloviny zavátý sněhem, tam zase vyplněný naplaveným štěrkem.

Fotograf, ledovcová jeskyně, Island

Příjezd k ní byl též zajímavý a tak trošku adrenalinová záležitost. Zamrzlá krajina spolu s napůl zamrzlými brody nás zkoušeli rozhodit, ale neomylně jsme dorazili k vytouženému cíli.

Probořený strop druhé jeskyně, Island (panorama 20 fotografií).

Už jen samotný pobyt v těchto ledovcových chrámech je nepopsatelný zážitek a fotografie nikdy nepřinesou ani zlomek toho, jak je celé místo monumentální. Stojíte pod ledovou klenbou, kterou tvoří stovky tun ledu. Ledový krunýř, který vás tu obklopuje, je starý stovky, ne-li tisíce let. Je temně modrý, hladký jako sklo. Fotit na tak magickém místě je splněným snem a přál bych to každému zapálenému fotografovi.

Zadní východ z ledovcové jeskyně, Island

A jak to celé zajímavě vyfotografovat?
Není to úplně jednoduché. Nejdříve se musíte oklepat z nadšení, které ve Vás při vstupu dovnitř propukne a vyhnout se bezduchému cvakání na všechny strany. Je dobré (ostatně jako vždy) důkladně přemýšlet o kompozici.

Jednoznačně nejvděčnějším motivem jsou samotné vstupy do jeskyní. Bohužel jsou ale také tím expozičně nejsložitějším, co si zde do záběru můžete vybrat. Vchodem vniká dovnitř spousta ostrého světla, kterého však hlouběji v jeskyních žalostně ubývá. Nevyhnete se tak fotografování mnoha různých expozic a jejich následným slepením v editoru (o nutnosti stativu se ani nezmiňuji, beru to jako samozřejmost). Aby se divák ve snímku zorientoval, je dobré mít ve snímku i postavu. Teprve pak si většina lidí uvědomí, jak jsou jeskyně monumentální.
Nejtěžším je pak fotografování panoramat. Pokud se Vám však výsledné desítky snímků povedou pospojovat jak expozičně, tak do výsledného panoramatu, stojí to za to!

Návštěva ledovcových jeskyní je zážitek, který jen tak nezapomenete a s největší pravděpodobností jej budete chtít okusit znovu.

  Související odkazy:
             • Nabídka- Workshopy
             • Galerie
             • Facebook - michalbalada.com
             • Instagram - michalbaladacom

Sdílet |

Komentáře k článku

Jméno: *
E-mail: *
Web:
Zpráva: *

Napište číslo: *

 
Michal Balada | Web | 16.09.2016
Petr: Díky. Právě bez té postavy si vlastně ani nikdo neuvědomí, jak jsou ty jeskyně velké :-)
Petr Konecny | Web | 15.09.2016
Pecka! A to zakomponovani postavy do fotky je jeste lepsi. Uplne vynikne ta monumentalnost!