Home  »  Články  »  Výběr toho nejlepšího 1/2 ROKU 2012

Výběr toho nejlepšího 1/2 ROKU 2012

VÝBĚR 1/2 ROKU 2011

Jak jste si jistě mohli všimnout, fotografie v galerii nepřibývají takovým tempem, jak je obvyklé. Není to proto, že by nebylo co na webu vystavit ale proto, že mě zaměstnává svatební sezóna spolu s fotografováním portrétů atd. a někdy si říkám, že bych potřeboval, aby měl den alespoň 48 hodin.
Ve výběru za uplynulých šest měsíců dominují především fotografie z workshopu ve Skotsku, který proběhl v jarních měsících, ale i snímek z Česka se objevil, proto pojďme přímo k fotografiím.

Studenec, České Švýcarsko

Bylo to jedno z rán, které se člověku prostě nikdy neomrzí a zůstanou dlouho v paměti.
Krajina se pomalu začíná probouzet a nechává Vás do posledního okamžiku v nejistotě, zda vůbec vytáhnete fotoaparát a uděláte jedinou fotku. Pak ale přichystá tak skvělé divadlo, že si přejete, aby ten okamžik trval na věky.
Tak jako obvykle kráčím ospale s účastníky workshopu v Českém Švýcarsku potemnělými Jetřichovicemi a začínáme pomalu stoupat na známou Mariinu vyhlídku. Nic příliš nenasvědčuje tomu, že by mělo jít o nějaké kouzelné ráno. Cáry velice řídké mlhy se povalují po okolních loukách, ale to je holt pro dobrou fotografii velice málo. Než však po nějakých dvaceti minutách vystoupáme k cíli, nestačíme se divit. Všude kolem nás se rozprostírá mlha, že by se dala krájet a co víc, po obloze plují temně modré mraky. Velice rychle nás tyto podmínky před východem slunce uvádějí do transu, není snad lepší kombinace pro nasnímání nezapomenutelných snímků. Mlha nám pod nohama pulzuje, a tak se jen modlíme, aby nevystoupila příliš vysoko a nebylo, jak já říkám vymalováno. Štěstí se k nám ale neotáčí zády a dlouhé minuty fotografujeme snad na všechny světové strany. Ranní vstávání se opět vyplatilo.

Použitá technika: Canon EOS 5D Mark II + Canon EF 17-40 f/4 L, ohnisko: 24mm (24mm EQ35mm), clona: 14, expozice: 0,8 sec, ISO: 100, formát: RAW

Zlatý západ slunce, Elgol, Skotsko

Jak už jsem v úvodu nastínil, další snímky pocházejí z workshopu ve Skotsku, o kterém si podrobnosti můžete přečíst i v dříve zveřejněném článku.
Skotsko samo o sobě je země, která vám přiroste díky své krajině k srdci. Elgol má však u mě jakési zvláštní postavení. Jde o záliv s neopakovatelnou atmosférou, který Vás pokaždé, kdy jej navštívíte, dokáže něčím překvapit.
Při minulé návštěvě mě fotografování znepříjemňoval prudký vítr, tentokrát celou naší skupinu přivítalo azuro s teplotami, které by se hravě mohly rovnat těm středomořským. Do západu slunce daleko a tak si pomaličku každý vyhlíží svoje místo, kam postavit stativ, až bude to správné světlo. Jak už to bývá, všichni se rozutíkají do všech možných stran, aby se následně stejně postavili na skalní útes hned na okraji pláže. Poleháváme, opalujeme se (ano opravdu bylo jako v létě), svačíme a všemožně si krátíme čas.
Když nastává ta správná chvíle, nasazuji šedé filtry a nechávám poslední sluneční paprsky v kombinaci s vlnami, tříštícími se o útesy, vytvářet tuto zlatou fotografii.
Už nyní se na Elgol opět těším a jsem zvědavý, co dalšího přichystá.

Použitá technika: Canon EOS 5D Mark II + Canon EF 17-40 f/4 L, ohnisko: 24mm (24mm EQ35mm), clona: 11, expozice: 77 sec, ISO: 100, formát: RAW


Zrcadlení na Loch Lubnaig, Skotsko

Poslední den workshopu vylézáme z omrzlých stanů a celý prokřehlí se soukáme do aut, abychom využili poslední možnost fotografování, před odletem do Prahy. Cesta autem kolem Loch Lubnaig nám nalévá optimismu do žil hned ze dvou důvodů. Nejen že je interiér našich Peugeotů příjemně vytopen, ale nad hladinou se místy povaluje docela slušná mlha, v kterou jsme od včerejšího večera doufali. Proto nemarníme čas, zastavujeme na příhodném místě a hned se chopíme svých fidlátek. Po chvíli vychází slunce a nesměle osvěcuje vrcholy protějších hor. No abych pravdu řekl, čekal jsem však víc a tak už jen zkouším pár delších expozic, které stejně nevypadají nijak zázračně, proto pomalu balím a vracím se k ostatním na závěrečné hromadné fotografování.
Také nezbytná momentka je za námi a pomalu se šouráme zpět k autům. Slunce je tou dobou už poměrně vysoko na obloze, proto vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by mě snad ještě něco mohlo pobídnout, abych vytáhnul fotoaparát z brašny. Jak však neustále stoupá, dotýká se pomalu hladiny na protějším břehu a začínají se dít věci nevídané. Mlhy je rázem tolik, že pohltí vrcholy nad námi a krásně nechává vyniknout zrcadlícím se stromům na úžasně klidné hladině. V mžiku mám opět rozložený stativ a snímám jednu fotku za druhou. Trvá to tak pět minut, víc ne a mlha se opět rozpouští. Odcházím však z blaženým pocitem, že nás počasí opět za naše útrapy dosytnosti odměnilo.


Použitá technika: Canon EOS 5D Mark II + Canon EF 17-40 f/4 L, ohnisko: 35mm (35mm EQ35mm), clona: 13, expozice: 1/25 sec, ISO: 100, formát: RAW


Související odkazy:

                    • Výběr toho nejlepšího - 2/2 roku 2011
                    • Výběr toho nejlepšího - 1/2 roku 2011

                    • Výběr toho nejlepšího - 2/2 roku 2010
                    • Výběr toho nejlepšího - 1/2 roku 2010
                    • Nabídka- Workshopy

                    • Galerie

                    • Facebook - michalbalada.com
 

Sdílet |

Komentáře k článku

Jméno: *
E-mail: *
Web:
Zpráva: *

Napište číslo: *

 
Michal Balada | Web | 04.07.2012
Na podzim a na jaře jsou tam dost časté, je třeba to brát pozitivně, máš zase velice blízko na slovenské hory :) Na Mariinu vyhlídku je dobré chodit ve všední dny, o víkendech jsou tam fronty :)
Tomáš Valnoha | 04.07.2012
AAACHJO, letos jsem byl v ČŠ poprvé a žádná mlha, teda jen malá potrhaná, je to škoda. Každopádně se tam někdy ještě vrátím , jen je to pro mě dost z ruky až od Brna. Jinak krásný ranní Studenec! Kolik Vás tam bylo, na vyhlídce? Když jsem na Mariinu vyhlídku vystoupal já před 5. ranní stálo tam už dvacet fotografu s roztaženýma stativama.