Fotoexpedice Portugalsko 2023, jak bylo?
Portugalsko 2023 v kostce
Před covidem jsem jezdil hlavně do zemí na sever od nás, Středomoří mě příliš nelákalo.
V tom podivném období, kdy se celá Evropa uzavřela, jsem ale začal pátrat, kam že by se to dalo vyrazit, hlavně už nesedět doma!
Díky tomu jsem s několika skupinami fotografů postupně projezdil třeba krásnou a hornatou Madeiru, která se jako jediná úplně nezavřela turistům ani v době nejtvrdších lockdownů. Na začátku roku 2021, kdy byla ještě většina destinací v Evropě stále bez výjimky zavřená, otevřelo své brány Španělsko a právě Portugalsko.
Na sever Španělska jsme se hned taky vypravili a nutno říct, že opravdu nezklamalo.
Ale Portugalsko, to mě doslova uchvátilo, takže jsem tam byl do dnešního dne s dalšími nadšenými fotografy už pětkrát, a vždy to byla velká fotografická paráda!
Předchozí výpravy proběhly v různých ročních obdobích, ale nejvíce se postupně osvědčilo jaro, takže i letos jsme se vrátili v dubnu. V ten čas je to u nás v Česku ještě dost fotografická bída. Počasí je na draka, nic se ještě nezelená, takže jde po dlouhé zimě pro fotografa krajináře o pokračující utrpení.
Proč si tedy nezaletět přímým letem z Prahy do míst, kde je tou dobou vše již v květu, nebo rovnou krásně zelené a svěží a teploty tu běžně oscilují okolo 25ti stupňů?
Fotoexpedice Portugalsko 2023
Přílet do Portugalska proběhl bez problémů, zavazadla se po cestě nikde nepoztrácela, takže si chvátáme rychle odpočinout a ráno už vyjíždíme k jedné z ikon Lisabonu, mostu Vasco da Gama.
Tenhle drobeček, dlouhý přes 12 kilometrů je nesmírně fotogenický.
Podmínky mám samozřejmě objednané, takže hned první focení jsou doslova fotografické orgie!
Parádní mraky na obloze, hladina zálivu jako zrcadlo, do toho vycházející slunce, co víc si přát?
Most Vasco da Gama při východu slunce, Lisabon, Portugalsko
Pokračujeme na jih Portugalska. Oblast Algarve je nejnavštěvovanějším turistickým místem v zemi díky krásnému středomořskému pobřeží. Druhá polovina dubna se ukazuje jako ideální, nikde není ani noha, pouze místní, kteří doplňují poklidnou atmosféru zdejších městeček.
Soustředíme se hlavně na focení skalnatého pobřeží, které je tu jedno z nejkrásnějších v celé Evropě. Fakt!
Rozbouřený Atlantik, jen vítr, řev vln a západ slunce, Portugalsko
Různé skalní výchozy, monumentální skalní brány, které tu moře tisíce let vytváří, to je to, oč tu běží.
Ráno tedy fotíme na liduprázdných fotolokalitách, přes den jsme v příjemném stínu vily s vlastním bazénem a k večeru se opět vydáváme do terénu. Takový klasický fotografický denní režim. To není špatné, co říkáte?
Jedna z mnoha skalních bran na pobřeží Algarve, Portugalsko
Pobřeží Portugalska, to jsou také parádní majáky!
Tři dny naplněné sluncem jsou pryč je a čas vyrazit na sever.
Větrné mlýny na všech kopcích a kopečcích, to je prostě Portugalsko, takže trávě tyto stavby se stávají naším dalším cílem.
Krajina se tu zelená, všechno kvete, počasí stále přeje, parta se během prvních dní bezvadně utužila, takže se vše zdá být takřka ideální. A při pohledu na sychravé počasí v Česku si všichni jen gratulujeme, jak parádně se tu máme.
Portugalsko, to je ráj větrných mlýnů. Nikde jinde jsem ani z daleka neviděl takovou koncentraci těchto pitoreskních staveb, jako právě zde.
Následuje lokalita vskutku světová. Údolí Douro je v UNESCO kvůli dva tisíce let staré tradici pěstování vína. To by mě tolik neohromilo, ale díky tomu, že se tu kvůli vínu lidé tak dlouho lopotí, vznikla rozsáhlá terasovitá políčka, takže si tady můžete připadat jako někde v Asii.
Jedno z mnoha postranních údolíček. A takových jsou tu stovky. Douro, Portugalsko
Můžeme tu jezdit desítky až stovky kilometrů křivolakými cestičkami a stále jen terasovité vinice všude kolem, tu a tam doplněné olivovými háji. Je to pastva pro oči i čipy našich fotoaparátů. Fotografie přibývají po stovkách :)
Mozaika vinic v údolí Douro, Portugalsko
Bydlíme ve vile přímo ve vinicích, kde se před rozpáleným sluncem můžeme schovat nejen v klimatizovaných pokojích, ale i ve stínu pomerančovníků, které samozřejmě také důkladně každý den sklízíme. Tolik pomerančů a citrusů jsem snědl naposledy před lety v Kalifornii, kde jsme jich sklidily několik tašek.
Podmínky jsou opět téměř ideální. Objednané, jak jinak. Všechny západy i východy zalité slunečními paprsky a jako třešnička na fotografickém dortu je nám poslední ráno servírována krásná mlha, plazící se po okolních kopcích a postupně se valící údolím, jako nepropustná hradba.
Je to skvělé focení a i na poletování drony jsou podmínky více než vhodné, což mnozí využívají.
Všechno jednou končí, takže po třech dnech focení a ochutnávání portského musíme dál.
Porto, Lisabon a okolí
Nejkrásnějším městem Portugalska je bezesporu Porto. Trávíme tu dva dny. Stihneme prohlídku historického centra i focení známého mostu Ponte de Luís. Zvlášť v noci to tu má neopakovatelnou atmosféru.
Kaple na skalách nedaleko Porta. Krásné mraky, vlny tříštící se o skály, co víc si přát.
Nejvíce se ale stejně těším na pobřeží. Atlantik tady umí být pěkně rozbouřený.
I nás čekají při východu slunce u zdejšího majáku krásné vlny, to vše doplněné hřejivým vycházejícím sluncem.
V Portu jsou majáky sice menší, ale vyblbneme se u nich vždycky dostatečně.
Naše fotografická cesta se pomalu chýlí ke konci. Musíme se tedy vrátit zpět k Lisabonu. Tady nesmíme minout nejzápadnější místo pevninské Evropy, tedy maják Cabo da Roca.
Útesy poblíž majáku Cabo da Roca
V okolí je několik krásných útesů, kde trávíme poslední večer. Najdeme bezvadné popředí, takže dojde i na fotografické techniky expezičního bracketingu a focus stackingu. Účastníci opravdu o nic nepřijdou a fotografií na zpracování doma budou mít více než dost :-)
Třešničkou na dortu je poslední ranní focení Belémské věže, kde jsme úplně sami, jen rackové a šumění vln nám dělá milou společnost.
Samozřejmě si i trošku přihřeju polívčičku. Pokud byste chtěli do Portugalska také vyrazit, dejte vědět. Příští rok jedeme opět v dubnu a zatím je obsazeno jen z poloviny. Bude to zase velká jízda!