Výběr toho nejlepšího 1/2 roku 2020

VÝBĚR 1/2 ROKU 2020

Letošní rok jsem měl prošpikovaný spoustou fotografických cest, no bohužel situace ve světě vpůlce března plány utnula a vše se nyní rozbíhá jen velmi pomalu. Těžko bych tou dobou věřil, že ještě na začátku července se nikam pořádně nepodívám.

Fotografickému výběru tak vévodí především nadmíru úspěšná zimní cesta na Island. Fotoexpedici tam pořádám pravidelně už mnoho let, několik posledních jsem i tvrdil, že je to určitě naposledy. No a jak to vypadá, jestli to takto půjde dál, možná Islandem nepohrdnu ani letošní zimu, protože destinace dál ve světě budou mít třeba ještě nějaká omezení. Takže pokud byste o zimní výpravu na Island se znalcem místních poměrů měli zájem, dejte vědět a termín zařadím.

Svítící drahokam, Island

Únorová výprava přála fotografování hlavně na jižní straně Islandu, kde vyšlo vše na jedničku. Ledovcová pláž poslední roky ukazuje vlídnou tvář, takže se nám vpodstatě vždy podaří vychytat nějaký ten rudý východ slunce skrásně nasvícenými ledy. Letos bylo na ostrově méně lidí, takže jsme si to o to více užili. Po pláži se povalovaly i několik metrů velké kry, které slunko po východu slunce krásně prosvěcovalo. Stačilo tedy trošku odvahy a dostatečně rychlé nohy, aby vás nezalila další přicházející vlna a mohli jste si vychutnat i takovéto záběry. Jaký to rozdíl od mé první cesty na Island před devíti lety, kdy jsme tu jen mokli a na dobré světlo čekali marně.

Použitá technika: Canon EOS 5D Mark IV + Canon EF 16-35 f/4 L, ohnisko: 16mm (16mm EQ35mm), clona: 8, expozice: 1/100sec, ISO: 200, formát: RAW

Po bouři, Vík, Island

Tohle byl pro mě asi letos zlatý hřeb programu. Nutno říct, že ostatním to přišlo celkem všední, ale co já jsem se na tom místě už natrápil. Měl jsem ten záběr v hlavě roky, ale počasí ne a ne spolupracovat. A když už bylo pěkně, šlo o východ slunce a ten se přeci jenom lépe fotí z druhé strany útesů pěkně do protisvětla.

Jeli jsme si to od ledovcové laguny Jokulsarlon a obloha byla vymetená, jako někde ve Středomoří. Doufal jsem celou dobu, že se to jako obvykle nezatáhne a sledoval předpověď, která okolo západu slunce nějakou tu oblačnost opravdu slibovala. Stihli jsme to tak akorát. Hned po příjezdu do Víku jsme vyskákali z auta a upalovali na zdejší molo, o které se s rachotem tříštily vlny tak velké, že z nich šel slušný respekt. Slunko svítilo téměř proti nám a krásně modelovalo vlny, které přicházely jedna za druhou a bičovali přilehlou oblázkovou pláž. Stačilo jen zakomponovat útesy a pak mačkat spoušť a čekat na ty nejzajímavější. Trvalo to asi půl hodinky, pak přišly mraky a bylo hotovo.

Použitá technika: Canon EOS 5D Mark IV + Canon EF 70-200 f/4 L, ohnisko: 70mm (70mm EQ35mm), clona: 13, expozice: 1/4sec, ISO: 100, formát: RAW

Mrazivé Špicberky, Norsko

Že zážitek nemusí být nutně hezký, ale hlavně silný, o tom jsem se přesvědčil na Špicberkách do sytosti. Výprava skončila neslavně, ale o tom už jste si mohli přečíst v článku dříve. Je to alespoň důvod, proč se tam vrátit. A to já se vrátím.

Tohle byl první západ slunce po příletu. Když si odmyslím třeskutý mráz, namrzlý břeh, že by se po něm dalo bruslit a potenciální hrozba střetu s ledním medvědem, vypadá to celkem jako zimní idylka. Všechno stoupající mlhou z vodní hladiny omrzalo tak rychle, že za chvíli přestávaly i čudlíky na foťáku fungovat, a když se přidal i silný vítr, vzdal jsem to už před západem a upaloval do tepla. A to se stávám jen velmi z řídka. Přesto už se sem moc znovu těším.

Použitá technika: Canon EOS 5D Mark IV + Canon EF 16-35 f/4 L, ohnisko: 16mm (16mm EQ35mm), clona: 11, expozice: 1/10sec, ISO: 100, formát: RAW

Související odkazy:
Workshopy
Galerie
Facebook - michalbalada.com
Instagram - michalbaladacom